Hospitačička a škodiči

Znáte to – přijít může, odejít musí (omlouvám se za mírnou parafrázi). Asi takto jsem uvažovala, když mi oznámil pan ředitel, že by se rád podíval na „to činnostní učení“, když o něm pořád tak povídám.

Považuji se vcelku za ostříleného barda, pár hospitací jsem už zažila a přežila. Také ukázkové hodiny… A tak mne tato informace nechala docela chladnou. Ještě jsem si troufla polemizovat o tom, jaký předmět bude nejlepší. Nemusím snad zdůrazňovat, že jsem to nasměrovala na ten, ve kterém se cítím nejjistěji – matematiku 🙂

Ráno jsem si na lísteček napsala malý taháček (co kdyby nastalo zatmění). A i když jsem měla představu, co a jak, stejně mi to pomohlo, abych jednotlivé aktivity srovnala co nejlépe. A tak moje příprava čítala asi 15 slov. Hmm, nebyla zrovna nejdelší, ale naštěstí jsou už pryč ty časy, kdy musela být příprava na papíru A4 (nejlépe s okraji?!), nadpisy podtrhané podle pravítka. Hlavní je výsledek.

Děti jsem samozřejmě informovala den předem. Přeci jenom jsou to prvňáčci a mohli by mít problémy s náhlou změnou, kterou neočekávají. Popsala jsem, jak je pan ředitel zvědavý, jaký pokrok udělali a bla bla. Nikdy však dětem nevyhrožuji („A jestli nebudete hodní, tak příště nejdeme do kina!“) ani se je nesnažím uplácet („A když budete hodní, tak půjdeme za měsíc do kina.“). I když – jednou jsem přeci jen uplácela – ti páťáci byli vážně schopni všeho!

Hodina proběhla podle mých představ (přesně podle přípravy, takže byla asi vážně dobrá). A nějaké to pošťuchování a občas utišení dětí… no, nic není dokonalé.

V učebnici jsme zrovna probírali téma Skřítci na zahradě. A tak jsme povídali, co tam pěstují, kolik toho je, čeho je víc apod. Na obrázku byli také šneci a housenky. Jenže, jak už to tak bývá, někdy se stane, že nejste schopni vybavit si to správné slovo. Já jsem nebyla schopna najít slovo nadřazené pro tuto „havěť“. A tak vzniklo slovo „škodič“. Děti pochopily a pan ředitel – češtinář – se dobře bavil. Dokonce napovídal! Nu nevadí, skřítkové mají na zahradě škodiče a basta.

Později odpoledne jsem absolvovala rozhovor. A jak se vyvíjel? Hádejte. Proč myslíte, že jsem pojmenovala článek Hospitačička a škodiči?

Přeji všem učitelům příjemného nadřízeného, který provádí kontrolní činnost s nadhledem a pochopením pro lidské slabosti. Aleluja 🙂