Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Spolupracujeme. Spolupracujete?

Pracuji na sídlištní škole, máme tři první třídy. Každá třída sídlí v jiné části školy, jako kolegyně se mnohdy za celý den nepotkáme. A přeci spolupracujeme…


Zištná spolupráce

Na začátku školního roku jsme se sešly tři učitelky – zkušená důchodkyně, vcelku znalá učitelka bez zkušeností s prvňáčky a „novicka“. Pěkná banda! A teď – „Babo, raď! “ … a baba (teď to, prosím, neberte nijak hanlivě) poradila. Naštěstí pro nás nezkušené.

Každý den téměř 14 dní jsme probíraly přípravy na následující dny. Řešily jsme společně vzniklé problémy a snažily se vymámit z naší zkušené kolegyně ta nejlepší a nejúčinnější moudra.

Někdy jsme si s mou mladou kolegyní připadaly jak houby na tabuli – snažily jsme se „nasát“ každou maličkost, každou drobnost, která by nám mohla pomoci.

Usazující spolupráce

Svou práci beru velmi vážně. A proto stále chodím na naše schůzky (teď už v týdenních intervalech) s novými nápady, které s chutí konzultuji s oběma učitelkami. Očekávám, že mi zcela upřímně řeknou, co si o té které aktivitě myslí, co by přidaly, co by ubraly. Kolikrát se i stane, že po společné debatě celý nápad zavrhnu. Ale díky za to!

Každá z nás také vždy přispěje svou troškou do mlýna. Protože každé se někdy povede něco (hra, aktivita, hodina, pomůcka), co by nemělo ostatním uniknout. A tak se naše společné středy postupně mění v burzu zajímavých a funkčních nápadů do hodin. A všechny z toho máme užitek.

Povzbuzující spolupráce

Znáte to. Přijde chvíle, kdy byste s tím nejraději praštili. Nic se nevede, děti zlobí, vy jste zpruzelí…

Je dobré vědět, že i ostatním se něco nepodařilo. A nebo už některá z kolegyň přišla na recept, jak ten či onen problém vyřešit.

Pak hned ožijete a zase máte chuť do práce. A to jen díky příjemné radě nebo jen pár milým slovům.

Automatická spolupráce

Na začátku školního roku jsme se společně domluvily, že když bude některá z nás něco vyrábět nebo tisknout (např. pracovní list z DUMů apod.), automaticky udělá kopii i oběma kolegyním. Záleží pak už jen na nich, jestli ten list využijí nebo si ho jen založí mezi ostatní pracovní listy. Je to však příjemné, když víte, co se děje ve vedlejší třídě.

V pátek jsem potkala naši pí zástupkyni. Poptala se, jak „nám to jde“. Tak jsem řekla, že se scházíme pravidelně každý týden a pomáháme si velmi intenzivně. Byla překvapena. Proč? Hm, asi to ještě není tak obvyklé, jak by být mělo. Škoda.

Lituji paní učitelky, které jsou na všechno samy. Já ne – a užívám si to.


    nikdo zatím nehodnotil

6 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Ahoj Pavlo,
    jen si svou spolupráci s kolegyněmi užívej plnými doušky.
    Škoda, že to všude tak nefunguje . . .
    Míša

  2. avatar

    Dobrý den,
    co bych za tohle dala. Lidka

  3. avatar

    Gratuluju, Pavlíno. To co popisuješ je ideál a myslím, že není běžný. Nějak pořád převládá plácání vlastních báboviček na malém soukromém písečku. Je to jedna z věcí, kterou bychom se měli naučit, zvlášť když to máme naučit své svěřence.

  4. avatar

    Chce se mi křičet SLÁVA! Již nějakou chvíli se chystám k blogu o spolupráci a tohle je přímo nahrávka. Pavlíno, gratuluji vám a vašim kolegyním, že jste přešly přes pomyslný most a okusily to, čemu se musíme všichni učit. A především vám děkuji, že se o to dělíte s ostatními. Spolupráce je fenomén, který si zaslouží hodně moc přízně. Jsem osobně zvědav zda budou i další mety, ke kterým se přiblížíte, jako jsou společné náslechy, společná příprava různých hodin až po společnou výuku :-) Hodně zdaru.

  5. avatar

    Milí přátelé,
    ani jsem nečekala, že můj příspěvek zvedne takovou vlnu reakcí. Díky za ně.

    Míšo, Lidko,
    nezoufejte. Ani u nás to není tak obvyklé. To jsem koneckonců vykoumala z vyvalených očí naší zástupkyně, když jsem jí s klidem říkala o našich schůzkách :-)

    Hanko,
    jsem ráda, že jsem narazila na milé kolegyně. Ale ruku na srdce, stejně se musí vždy najít někdo, kdo zavelí - který den, v kolik, má hlavní slovo. Mně to nevadí a obě kolegyně si to (podle svých slov) také užívají.

    Zdeňku,
    společné akce jsme už rozjely. Příprava na Pohádkový den aneb Slavnosti slabikáře na wiki.rvp jsou naším společným dílkem. Zatím to jsou jen malé krůčky pro nás, ale velké kroky pro ostatní pedagogy (pro některé naprosto nemyslitelné) . :-D

  6. avatar

    ... a nesmím zapomenout na společnou přípravu týdenních plánů! Velmi důležité. Zamezíme tak tomu, že by některá z nás nestíhala nebo naopak utekla ostatním ve výuce. Dělalo by tak zlou krev mezi rodiči.

    Také je fajn, že dáváme rodičům vesměs shodné instrukce a informace (o akcích, o pomůckách apod.).
    Prostě vidím v naší spolupráci jen samé klady :-)

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.